jsem dvacetilerý panic a asi to tak zůstane.
“ ahoj. na mé osobnosti je dost věcí, které bych chtěl změnit.. ale vždy, když jsem na dobré cestě, tak nadšení opadne a vše se vrátí do starých kolejí. ve svých 19ti jsem docela uzavřený, sice mám dobré kamarády, ale moje podvědomí si vždy hledá výmluvi proti jakémukoli sociálnímu kontaktu. hlavně s dívkami.. ještě jsem do žádné dívky nebyl zamilovaný, s žádnou se nesblížil a ani nelíbal.. natož to další.. bude mě 20 a z tohohle tématu se stává stále větší hrozba - začínám z holek mít trochu strach. ono to je docela blbý být v partě dvacetiletejch, který sebou maj bez vyjímky partnerku, furt se muckaj, a když partnerka odejde na záchod, tak mi kámoš začne popisovat svoje sexuální zážitky. já zase nemam co říct.. a tuhle jsem o sobě v opilosti prozradil, že jsem panic a nikdo nevěřil. doteď si myslí, že jsem si dělal srandu. možná, že to vychází z toho, že jsem před jejich očima odmítl pár atraktivních holek, které o mě měli zájem. (měl jsem strach) asi si teď myslí, že jsem gay. (možná proto mě múj kamarád, který je gay plácnul po zadku a vyzval k tanci :-d) po tom co jsem nastoupil na vš se vše jen zhoršilo. kamarádů jsem tam moc nepobral a s nějakou holkou prohodím pár slov tak jednou do měsíce. poslední dobou mám tendenci se uzavírat sám do sebe a oddalovat ostatní věci. minimálně deset hodin denně prosedím u počítače a totálně se flákám. je zkouškové a díky těmto tendencím asi dostatek kreditů neudělám. škola mě nebaví - měl jsem si vybrat jiný obor. mám minimální sebedisciplínu. k ničemu se nikdy nedonutím. všechno dělám skoro z donucení, a kromě počítače a knížek vám asi nevyjmenuju jedinou věc, co mě baví. nejednou už jsem se chtěl změnit.. začal jsem sportovat, chodil do klubu.. ale vždy mě to tak po třech dnech přešlo. a zase jsem zasedl za počítač a třeba tejden nevylezl. jsou i chvíle, kdy se bojím vyjít z domu, jakoby byl můj pokoj jediné bezpečné místo. tyto dva týdny jsou extrémní. jediní lidé, s kterými jsem mluvil byli pouze moji rodiče. dokonce jsem ani nešel na facebook - bojim se zpráv na mym profilu. kdyby jste měli jakékoli tak za ně moc děkuji. ”
Příspěvek " jsem dvacetilerý panic a asi to tak zůstane. "
Autor: Anonym / muž / 19 let / Liberecký kraj
Příspěvek četlo 856 lidí, hodnotilo 18 a komentovalo 6.
Hodnocení:
0 %
nevtahuj náhodné čtenáře dál do svého života, nelákej je na mejlovou komunikaci!! :-) nebo se budeš dál motat v kruhu! začni žít mimo tento prostor - a pak sem dej časem vědět, jak se ti daří zvládat předsevzetí o změně. a pamatuj si - cesta do pekla je dlážděná dobrým předsevzetím, tak bacha na to! :-)
Anonymní návštěvník / žena
dík za rady. jsem teď nabytý vůlí a energií. kdo by měl zájem o tom být občas informovám o mé přeměně, tak můžete napsat na extremelazy@seznam.cz :-)
Anonymní návštěvník
je fajn vědět, že je člověk osobnost a ne jedinec ze stáda. osobnost jde vlastní cestou a většinou na nějaké konvence nedá. je ti 2o a denně sjíždíš inet, možná jsi už našel stránky, kde se dočteš, že existují i lidé, kteří netouží po vztahu s opačným partnerem. třeba k nim patříš nebo jsi prostě doteď nepotkal takovou holku, která by tě zaujala natolik, aby to bylo oboustranné. zdá se, že ti povrchní jednání kamarádů až tak moc neříká. žiješ vlastně v jistém "ghettu": buď stejní vrstevníci nebo virtualita. škoda, že nemáš mimo školu i nějaké koníčky, kde bys mohl být v jiném kolektivu. zásadnější problém než nezájem o holky vidím spíš v něčem jiném: vlastní nedůslednost... nápadná lenost... nedotahování věcí do konce... nezájem o plnění "povinností" a hledání výmluv, proč něco nejde ("měl jsem si vybrat jiný obor"). a co si začít dávat dílčí kroky, které se budeš snažit dodržet? vstanu v tolik, od-do budu u pc, ale pak budu dělat to a to. .. vezmu svůj život do vlastních rukou a zvážím, jestli má cenu dál setrvávat na škole, která mě nebaví nebo jestli konečně začnu dělat to, po čem opravdu toužím. jestli je možné se zápočty a zkouškami z této školy přejít na tu, která by tě bavila, udělej to! uzavři ročník a jdi jinam. nebo úplně změň rozběhnutou cestu a běž se živit vlastníma rukama. osamostatni se od podpory rodičů, postav se na vlastní nohy, najdi si podnájem a pracuj. a nebudeš mít čas na poflakování u pc, sám sebe si budeš víc vážit. není nic snadnějšího než konstatovat, že se "nikdy k ničemu nedonutím"... přesto, že se mnou třeba nebudeš souhlasit, tvé jednání má velmi blízko k poruše, která se jmenuje sociální fobie (socialnifobie. info)... prožíváš pocit jistoty v osamění a virtuální svět ti vstoupil do reálu takovým způsobem, že téměř vytlačil potřebu kontaktu s realitou. tady bych začala hledat jádro pudla. zjisti, kde se vzala ta nechuť překonávat povinnosti a následný únik do samoty. možná je začátek už v dětství nebo se stala nějaká zásadní věc až v dospívání. to víš jen ty, popřemýšlej. najdi si na netu i stránky o depresi a vyzkoušej si dostupný test. dokázal jsi svůj problém popsat, držím palce, abys dokázal i další kroky. hodně štěstí! :-)
Anonymní návštěvník / žena
díky moc za rady! du se projít ven.
Anonymní návštěvník
když ti budu radit, nebudu tomu tak trochu věřit, protože jsem na tom podobně. pokecej s kámošema asi. tvůj problém asi není v sociálním kontaktu, když jsi mezi lidma a dokonce s tebou atraktivní holka chce být. tj. jsi docela oblíbený (já jsem oproti tobě asi dost výstřední). tvůj problém je podle mě v sebedůvěře- a teď týká se to jen holek, nebo se to týká všeho? (u mě se to týká asi nejvíc lidí a u holek se to nejvíc projevuje). co s tím? (říkám si pár let) malé kroky a pokusy a omyly- řídil bych se tím co je mi příjemné za tím jdu (ale ne tak doslova, protože tobě je příjemné být sám... ) (tedy jak se to vezme, že? ) druhá věc je ta škola: opět jsem na tom podobně (i když jsem přeci jen asi víc za vodou.. ) nevím jestli se na to dívat jako na oddělený problém, nebo s tím bytostně související. jestli jsi se opravdu netrefil do oboru, je lepší uvažovat o jiném. jestli se jen nechceš, nemůžeš učit, nebaví, protože je to těžký a pracný- nejde ti to- doporučuju s tím bojovat. prostě se nějak dokopat a aspoň na ňáký zkoušky jít. zhruba řečeno: momentálně nějak se vyhrabat z té skleslosti: vykecat se kamarádům. po nabytí sil se jít učit. po zkouškovém řešit ženský a ten kolektiv. internet je problém: zvlášť pro lidi našeho tipu: teď oddaluju učení. před tím jsem byl na fb a utube. v případě, že jsi schopný kontaktu s lidma s očí do očí- vypnout komp. v případě, že ti je mnohem příjemnější psát, tak si myslím, že je lepší fb než nic. a pak rady, který jsou tak prostý: zhluboka dýchat, jít se projít a hlavu vzhůru. :-)
Anonymní návštěvník / 23 let
tak vztah s dívkou by měl být natolik důvěrný, že by neměly být zážitky předmětem vyprávění detailů kamarádům. to dělají malé děti. dívky hledají kluky na které je spolehnutí, jejichž slovo platí, jsou cílevědomí, vědí co chtějí a hlavně pro to něco dělají. kluk který sedí celý den u compu je naprosto nezajímavý.
Jan / muž
Reklama:
